
Hi all.
V poslední době se zdá, že nám los nepřeje a stále nám uděluje mapu SF Arctic kterou nemáme moc rádi. Tahle málo hraná mapka se ale asi postupně stane naší oblíbenou, protože se nám na ní nečekaně daří. Příkladem budiž tento zápas a hned i ten následující v TWL 4v4, oba na této mapě a oba odehrané pouze ve třech hráčích.
K tomu prvnímu jsme se sešli v sestavě Mrkev, Pavka a Eagel. Hráli jsme proti čtyřem enemákům v plné síle a na rovinu, moc jsme si nevěřili. O to větší bylo naše překvapení když se nám dařilo za assault víc než jsme čekali a střídavě jsme si rozdělovali body s rivalem (slovo "rivalem" použito pod nátlakem nejmenovaného CL Pavky). V převlečení za utočící se nám tedy podařilo uhrát ve třech lidech skvělích 3:3.
A šlo se bránit.
Výsledek za útok nás navnadil na výhru a když jsme vedli 5:4 tak už to bylo sakra blízko. Rivalové (Pavko nech mě napsat enemáci už budu hodnej... tak prý ne no), takže rivalové se nechtěli nechat, snažili se víc než za def a utkání se začalo dramatizovat. Asi takhle: 5:4, 5:5, 6:5 a bohužel ne 7:5, ale prodlužovacích 6:6...
Na OT se nahrála mapa SF Sandstorm a začalo to foukat.
A to tak, že špatnám směrem. Ne dlouho po začátku prodloužení jsme s Pavkou natáhli pérka a zůstal jen Eagel proti čtyřem rivalům (no ták, Pavkó, já tam chci "enemákům "... ne? ach jo). Po pravdě nevim jak to viděl Pavka, ale já špatně. Jenže Eagel asi neumí číst moje myšlenky nebo rád čůrá proti větru a tak na to šel po svém. Neptejte se mě jak, já to nepochopil, ale Eagel postupně vyndal všechny ene... ehm rivali. Dobře on.
Takže díky poruše v matrixu nebo díky umění Eagla jsme v OT porazili enemáky (ha a máš to Pavko) 7:6.
Tady jsem původně chtěl napsat o tom druhém zmiňovaném utkání, ale musím si dát pauzičku, tak třeba později...
Tak mám chvilku čas, tož něco teda sesmolim o tom druhém zápase na Arcticu proti clanu Legionares of Death.
Opět jsme se setkali pouze ve třech lidech... naštěstí měli protivové problém s připojeníim hráču přes milované CDC a dokázali na server dotlačit také jen tři hráče.
Naše tříčlené komando začalo útokem a bylo velmi nemile překvapeno rushem protivů až do půle mapy, kde došlo k vzájemnému předávání vysokorychlostních pozdravů. Po pravdě už nevím jak to zaskočení dopadlo, ale asi jsme to první kolo neuhráli. Poučeni prvním kolem jsme... nebyli. V kole druhém jsme postupovali stejně a k našemu velkému úžasu nám protivové opět přišli naproti. Tentokrát už jsme se jen tak nedali a výměna projektilů skončila v náš prospěch. Protivové zřejmě tuto krásnou mapku nikdy nehráli a neustále nás překvapovali podivnou hrou, která jim nic dobrého nepřinášela a naopak nám velmi vyhovovala. Kamarádka skleróza se mi opět připletla do cesty a tak přesně nevím jak jsme to za útok přesně došťouchali, ale když napíšu 4:2 mohl bych se trefit.
To težší jsme měli za sebou a šlo se kempit.
Nějak jsme se rozprostřeli po tom bílém studeném a čekali... a čekali a už jsme mysleli, že se nedočkáme. Protivové se asi na chvilku zatoulali k perníkové chaloupce nebo šli na svařák ke stánku, ale dali si pořádně na čas, než se doklouzali až k nám. A když konečně přišli tak hned umřeli. Asi se jim u ježibabky nebo u stánku libilo a tak si dali repete zase zdržovali a zase umřeli. Trochu nás to uspalo nebo to byla ta zima nevím, ale jedno kolo se nám nepovedlo a protivové uspěli. A pak zase umřeli. Ten svařák jim asi nedělal dobře, páč jim to šlo čím dál hůř a tak ještě párkrát umřeli. Svařák jim naštěstí dodal dostatek životů jinak by nebylo proti komu hrát. Během bránění spadl v jednom kole Šumimu net a i tak jsem to s Pavkou v klídku ubránili dokonce ani dvojnásobný pád našeho TS protivům nepomohl. Tož zastříleli jsme si pěkně. Trošku jsme promrzli, ale po zápase jsme si dali taky svařáček a bylo dobře.
Jo abych nezapoměl 9:3 pro nás...